nar. 9.4.1933
Neuilly-sur-Seine, Île-de-France, Francie
Syn francouzského sochaře studoval herectví na konzervatoři v Paříži. Jeho přáním sice bylo stát se boxerem, ale zajímal se také o herectví... a již během studií získal první zkušenosti s divadlem. Od roku 1956 se začal objevovat v menších filmových rolích. V této době se Jean-Paul Belmondo oženil s Elodií Constant (někdy uváděno Renée Constant), která mu porodila tři děti: Patricii, Florence a Paula. Jeho starší dcera Patricie zemřela v roce 1994 při požáru. Žádné z jeho dětí se sice nestalo hercem, avšak syn Paul se nyní objevuje v epizodních rolích.
V roce 1961 se setkává poprvé před kamerou s Romy Schneider ve filmu UNE FEMME EST UNE FEMME (Jedna žena je jedna žena), následují role s Catherine Deneuve, Alainem Delonem a dalšími tehdejšími velikány francouzského filmu. Právě v polovině 60. let se Belmondo stává hvězdou Nové vlny a také se rozvádí s manželkou Constant. Jeho dlouholetou partnerkou je herečka Ursula Andress a pak Laura Antonelli. Začíná spolupráci s režisérem Philipem de Broca. Úspěch mu přináší CARTOUCHE (1962), následuje MUŽ Z RIA a mnoho dalších podobných filmů. V jeho typických rolích je kombinována akce (využívá svých kaskadérských schopností) a humor. Velkého úspěchu dosáhl LE MAGNIFIQUE (Muž z Acapulca), který představuje typický Belmondův film. Mimo tyto role ztvárňuje i vážné postavy ve filmech jako PROFESIONÁL. Později se opět vrátil k divadlu, kde k překvapení svých fanoušků volí zejména klasické role (na scéně Roberta Hosseina např. KEAN, CYRANO DE BERGERAC).
V létě roku 2001 je svět překvapen zprávou o Belmondově mozkové příhodě na Korsice. Následujících šest dnů zůstává v kritickém stavu v pařížské nemocnici, ale na konci roku 2002 své fanoušky opět šokuje svatbou se svojí dlouholetou přítelkyní Natty a v roce 2003 narozením další dcery. Jeho nezapomenutelnost dokazuje i fakt, že v roce 1995 byl magazínem Empire zvolen mezi 100 nejvíce sexy filmových hvězd. O své případné účasti v dalších akčních filmech však Jean-Paul Belmondo říká: „Nechci být létajícím dědečkem francouzského filmu.“